Holoubkovi v Holubicích
Byla to náhoda nebo úmysl?
No určitě náhoda.Rozhodně
jsme si nehledali budoucí domov podle jména obce. Ale ve finále
to Holubice nakonec vyhrály. Takže se opravdu Holoubkovi
usídlí v Holubicích.
Je težké si vybrat místo k
bydlení? Velmi. Hledali jsme úsilovně více než rok
přes internet, protože jsme toho času bydleli v Londýně.
Vždycky, když se nám něco zalíbilo tak jsme kontaktovali rodiče
a ti se tam jeli podívat. Pokaždé našli něco, proč to nešlo. Až
jednoho dne. Nám táta zavolal,: "Přijedˇte, stojí to za to".
Zabukovali jsme si první let a honem domu. Celou dovolenou jsme
strávili objížděním dalších nemovitostí, porovnávaním a
rozmýšlením až jsme se nakonec rozhodli. Holubice naše místo
zaslíbené. Pak už jsme jen sháněli právníky a dávali dohromady
kupní smlouvu. A zase zpátky do Anglie.
Dispozice
Obec Holubice spadá pod Prahu západ, okres Velké Přílepy, což je od matičky Prahy jako takové 12 km. Do centra Prahy to trvá zhruba 40min. A za našimi okny máme užasný výhled na celé České středohoři, za hezkého počasí je vidět až do Německa. Náš domeček bude 1/8 z bývalé budovy kravína.
Podříznutí
Když jsem poprvé slyšela, že se náš domeček má podříznout, tak mi to nějak nešlo na rozum, jak to chtějí udělat. Takový dům přeci něco váží, ale ve finále to přeci jen dokázali. Všichni se tvářili, že to nic nebylo, že to je normální. Tak tedy jo, už máme izolaci proti vlhkosti pod podlahou i ve stěnách.
Rozvody vody, odpady a elektroinstalace
Rozvody byly jedny z nejotravnějších pracích na celém domečku. Důvod je ten, že práce není hned vidět a hrozně to trvá. Rozvody vody a odpadů - trubky se musí řezat, brousit na míru, rovnat pod úhlem a což teprve kopání v zemi. O rozvodech elektriky ani nemluvě. Kabely se pořád príšerně kroutí a některé jsou tak tlusté, že to chce opravdu sílu jim domluvit. Brrr. Už se těším, až si jednoho dne prostě rozsvítíme a hlavně dojdem na vlastní záchod. To bude paráda.
Sádrokartony, izolace a elektro rozvody
Nevíte co s rukama? Rozhodněte se tedy, že si zkrášlíte váš příbytek sádrokartony. Dávají se na stropy, šikmé stěny a také jako přícky. Jsou pěkně velké, dodávají se v rozměrech až do tří metrů. Perfektně se s nimi tedy manipuluje, přenáší a úplně nejlepší je je přenášet z patra do patra, speciálně, když ještě nemáte schody. Můj neuvěřitelný tatínek dokázal přemístit asi půlmetrovou hromadu sádrokartonů (jeden má asi 2,5cm) a to sám jen s pomocí kladky. Nikdo do dneška nechápeme, jak se mu to povedlo, ale když jsme přijeli z Londýna na "dovolenou" tak byly v patře. V přízemí jich však ješte odpočívala hromádka asi 1,5m vysoká. Tak tedy vyhrnout rukávy a do práce. Konstrukce, ke kterým se sádroše šroubují, jsme si nechali udělat od profesionála. Běhal po štaflích jako opička a práce mu šla pěkně od ruky. Zbyly po něm "klece" tvaru budoucích pokojů. A tím jsme definitivně přišli o naše "taneční parkety", ale za to jsme dostali hmatatelnou podobu budoucích pokojů. A pak přišla řada na nás. Táta všecko nastudoval na internetu, i profík nám dal pár typů, zpočátku jsme se učili z našich nezdarů a během pár dnů jsem měli příčky nejen vycpané zvukotěsnou a tepelnou izolací, ale také proděravěné elektrickými rozvody a pak hurá na stropy. Stropy byly trochu oříškem, protože se pořád dělá nad hlavou. Trňous, který nám nejen neuvěřitelně pomohl, nám k tomu i zpíval písně typu "máme ruce nad hlavou..." takže nám šla práce lépe od ruky. Stihli jsme asi 80% sádrošů a pak bohužel bylo po dovolený a tak zase zpátky do Blondýna.
Topení
Pro náš domeček se jako nejlepší řešení jevilo podlahové vytápění, což se lehko řekne, ale hůře dělá. Na urovnaný povrch podlah se nanese vrstva polystyrenu (v přízemí 10cm a v patře 5cm), na který se pak položí speciální polystyren s drážkami, do kterých příjdou trubice z umělé hmoty (říká se jim také hadi). Ty se svedou do rozvodné skříně a ve finále se pak natlakují vodou. Pak už na ně příjde jen osmi centimetrová vrstva betonu, které jsme se konečně po šesti týdnech čekání dočkali. Práce šla pánům od ruky a za 3 hodiny s tím byli hotovi. Práci zdar. A my máme topení.
Podlahy
Na urovnaný a řádně zatvrdlý beton příjde už konečně finální povrch, ať už jsou to dlažby anebo plovoucí podlahy. Snadno se to řekne, ale mnohem hůře vybírá a ješte hůře dělá. Výběrem dlažeb a obkladů jsme strávili skoro celý týden. Jak jednoduché to bylo za dob hlubokého komunismu, kdy měli od všeho jen dva druhy. Teď je na trhu tolik zboží, že to opravdu není jen tak si vybrat. No posuďte sami, jak se nám zadařilo. Po plovoucích podlahách se v současné době zatím jenom pídíme. Táta totiž objevil, že 200 m2 je pro velkosklad zbytek. Takže v současné době hledáme vhodný zbytek. Až ho najdeme a podlahy položíme, tak samozřejmě dám nějaké obrázky on-line.
Koupelny
Tak už se nám začínají holky rýsovat. Už máme konečně kam jít na záchod, když se nám chce. Máme si pak, i kde umýt ruce, už se nemusíme mýt venku v sudu. Je to prostě paráda. Je úžasné vidět sprchové kouty, které jsme dosud viděli jen v krabicích, táta je totiž kupoval bez nás. Teď je teprve můžeme naplno obdivovat. Před tím jsme je znali jen podle toho co umí. Jsou néjenom šikovné, ale i krásné. Také se můžeme naplno pokochat uměleckým dílem v horní koupelně. Táta mě totiž donutil, namalovat ji dlaždičku po dlaždičce (kde má být jaká barva, kde jaký vzorek). Bohužel máme drobné problémy s vanou, musíme ji reklamovat.
světla a pár drobností typu držátek na ručníky, papír... A je to. Hurááááááááá. První místnosti
budou hotové. zpět na menu
Garáž
Sláva! Konecně ji máme a dokonce i s vratama a světlem na dálkové ovládání. Všichni, kdo ji viděli, říkají, že je krásná. My jsme však celou dobu bojovali za co největší obývák. Nakonec jsme udělali kompromis, a takhle nějak to dopadlo.
berou. zpět na menu
Fasáda
Kromě toho, že hezky vypadá tak i chrání dům proti všem nepřízním počasí. Nejdříve se dům obloží 15-ti centimetrovou vrstvou polystyrenu a pak se nahodí hrubou omítkou. Dodělají se všecky věci, jako zábradlí, balkóny atd. A pak se jen nanese čistá a barevná omítka. Dům pak vypadá jako dům, už né jako stavba.